|
|
 Také někdy říkáte „nemám dostatek času“, „udělám to, až mi na to zbude čas“, „začnu s tím, až ušetřím nějaký čas“ nebo dokonce „na rozdíl od tamtoho člověka na to nemám čas“… ?
Když se nad uvedenými výroky zamyslíte, tak asi dojdete k závěru, že je na nich něco divného, a přesto je používáme. Pravda je, že každý máme k dispozici všechen čas, který existuje. Den každého z nás je dlouhý právě 24 hodin, to je nějakých 1440 minut a ani o minutu více nebo méně. Není moc pravděpodobné že by váš soused, kolega nebo vedoucí měl den dlouhý 26 hodin nebo dokonce i delší.
Čas, který nám byl dán na každý den je konstantní a nemáme na jeho množství žádný vliv. S polu s časem nám byla dána obrovská výhoda, protože víme, kolik ho na každý den připadne. To, co opravdu můžeme udělat je vědomě využít čas, který máme k dispozici. Co s naším časem DĚLÁME?.
Podobně i výmluvy, týkající se naděje na budoucí „ušetření času“, jsou ve své podstatě iluzorní. Můžeme snad jedinou minutu dnešního dne ušetřit a převést do zítřka? Bohužel ne, dnešní den končí půlnocí a zítra máme nových 24 hodin života. Je v tom jistá spravedlnost, ale i výzva. Každý z nás má den dlouhý 24 hodin a současně i možnost volby, jak daný čas využije.
Před mnoha lety jsem u kolegy zahlédl listu papíru s poznámkami z nějakého kurzu. Na papíře byl jednoduchý náčrtek rozdělující pomyslný obdélník do čtyř kvadrantů. Když jsem se podíval pozorněji, tak jsem uviděl jakési členění úkolů dle jejich důležitosti a naléhavosti…
Celý text… Důležité a naléhavé – Time management II kvadrantu
 Velice rád bych s Vámi sdílel několik myšlenek ze zajímavé knihy Timothy Gallweye: INNER GAME Pro Manažery, tajemství vysoké pracovní výkonnosti (v originále – Inner Game of Work). V tomto článku se dotýkám pouze oblastí svobodné práce a mobility, ale v knize je mnohem více oblastí, které si zasluhují pozornost. Možná někdy příště…
Na cestě ke svobodné práci
Autor sám o sobě říká, že se vydal na cestu k nesnadnému cíli – svobodně pracovat. Nemyslete si, že se žene za nějakým teoretickým ideálem. Naopak, míří za něčím zcela praktickým – respektovat tu část své osobnosti, která je bez ohledu na podmínky v nichž se nachází, svobodná, a umožnit jí uplatnit se při práci.
Klíčovým konceptem svobodné práce člověka, je mobilita – schopnost svobodně jednat, přizpůsobit se, schopnost měnit se nebo být měněn. Je to schopnost dosahovat cíle způsobem, který nás uspokojuje – dosahovat cíle včas a tak, jak nám to vyhovuje. Mobilita neznamená jenom změnu, ale rovněž vnitřní soulad a spokojenost s naším vlastním pokrokem. Neznamená pouhý stav uvolněné mysli, ale vyžaduje velmi jasnou představu o tom, kde jsme, kam jdeme a proč. Mobilita znamená pracovat vědomě.
Mobilita se nesoustřeďuje na to, co nemůžeme ovlivnit, ale realizuje změny tam, kde může mít věci pod kontrolou.
Celý text… Kdo sedí za volantem vašeho auta?
„Pracujte usilovněji na sobě než na svém zaměstnání.“
„Work Harder On Yourself Than On Your Job.“
Jim Rohn
 Zaměstnavatelé jsou tím, kdo má v ruce trumfy a zaměstnanci pochopitelně musí hrát podle jejich pravidel, pokud nechtějí vypadnout ze hry…
Nechci se pouštět do diskuze, zda není zaměstnávání lidí nějaká forma vykořisťování, protože pracovník vyprodukuje vyšší hodnotu, než odpovídá jeho mzdě. Ve smyslu Karela Marxe, který to nazýval „nadhodnotou“, kterou kapitalista podle Marxe neoprávněně získá potom, co zaplatí zaměstnanci mzdu. Můžeme o tom sice diskutovat, ale v dnešní době existuje pouze několik málo legálních cest, jak být ekonomicky aktivní. Buďto je člověk zaměstnancem, nebo se může vydat na cestu samostatného podnikání. Není možné opomenout, že je možné být třeba rentiér, ale komu se to poštěstí.
Ten, kdo nechce být „vykořisťován“ zaměstnavatelem, ať se s odvahou vrhne do vlastního podnikání. Každá z cest má svá specifika, výhody i nevýhody. Taková jsou jednoduše pravidla hry.
Myslím, že je správné od zaměstnanců požadovat nasazení, stejně tak je na místě usilovně a odhodlaně pracovat. Důležité ovšem je si uvědomit, že to není celý pohled na realitu našeho pracovního života. V případě zaměstnaneckého poměru člověku hrozí velmi nenápadné nebezpeční, že se cele upne na svou práci, dává jí maximum, tráví v zaměstnání třeba i noci, víkendy a najednou… prásk !
Celý text… Pracujte usilovněji na sobě než na svém zaměstnání
 “ Between stimulus and response there is a space.
In that space is our power to choose our response.
In out response lies our growth and our freedom. “
Viktor E. Frankl
Tento citát od Viktora Emanuela Frankla, významného psychologa a psychiatra mě již dlouhou dobu zvláštním způsobem oslovuje. Volně řečeno Franklův citát říká, že mezi podnětem, který na nás působní a naší reakcí na tento podnět existuje určitý prostor. V tomto prostoru, v tomto určitém čase je naše síla si záměrně zvolit svou reakci. A v těchto záměrných, námi záměrně zvolených reakcích leží náš osobní růst a svoboda. Celý text… Možnost volby mezi podnětem a reakcí
A je to tady! Již delší dobu jsem zvažoval, zda se mám vrhnout do světa Internetu a přispět svou troškou do mlýna lehce dostupného obsahu a informací. Zprvu jsem měl pocit, že je Internet přeplněn převážně subjektivními (mnohdy až extrémními) příspěvky autorů, kteří mají potřebu se za každou cenu někde „vykecat“.
Celý text… Hello world!
|
|
Bebo
Blogger
Delicious
Digg
Facebook
LinkedIn
Twitter
Yahoo
YouTube
Nejnovější komentáře